Jedna z možností je například, když se dva hodní, ale nevědomí lidé ze světa svých iluzí ocitnou tváří tvář realitě.
Budu vám vyprávět reálný příběh ze života.
Mladý pár si pořídil velkého psa. V zimě bude tahat děti na saních, v létě plavat v řece a dávat pozor na děti a hlídat dům proti vetřelcům.
Když si domů velkého psa přivezli, brzy zjistili, že má kýlu a do saní se zapřáhnout nedá. Prožili zklamání, ale nechali štěňátko běhat po dvoře a hrát si s dětmi. A pak jednoho dne, byl to velký pes, takového přece chtěli, skotačil s dětmi, a protože byl stále také ještě dítě, jedno z dětí porazil na zem. Lidské dítě vyděšeně plakalo, a i když se nic vážného nestalo, byl to zásah do idylky o velkém psu. V ženě se probudil strach a ten nakonec vytáhl staré trauma, kdy sama byla jako dítě napadena a povalena velkým psem na zem a na psí mládě zanevřela. Přikázala svému muži, aby psa uvázal, protože je nebezpečný. A ten, poslušné dítě, kterému situace se psem probudila jeho bolest z dětství, pocity viny a provinění, protože to byl právě on, kdo vizi o velkém psu do rodiny přinesl, poslechl.
A tak psí dítě pomalu vyrostlo a strávilo svých příštích 11 let přivázané na řetězu. Krátkém, aby nedosáhlo k dětem a nedostalo se mimo ruiny stodoly, kde mělo svou boudu.
A tak vzniká krutost. Dva hodní, ale nevědomí a nezodpovědní lidé, trvají na své iluzi a nejsou schopni přijmout realitu takovou jaká ve skutečnosti je.
Je to příběh s dobrým koncem. Pes měl andělskou povahu a jeho modlitby byly vyslyšeny. Poslední dva roky svého života strávil v milujícím prostředí, které se rovnalo nekonečnému wellness.
PS: Pár se nakonec rozvedl. Neřešená traumata z dětství neumožnila čelit realitě i v jiných aspektech života a působila mnoho iracionálního chování, neporozumění a konfliktů. Velký pes byl jen špičkou ledovce.